Pil Dracula krev nebo víno?

Předlohou pro upírského knížete byla pro Brama Stokera historická postava valašského vojvody Vlada Tepeše. Inspirován touto osobností, ponořil se slavný spisovatel do studia historických pramenů a dat a stvořil slavné literární dílo.

Čím ho ale vlastně postava Vlada Tepeše tak zaujala, že podle ní stvořil monstrum živící se lidskou krví? Nepochybně svoji krutostí a nelítostností.

Podívejme se však na osobnost Vlada Tepeše v širších souvislostech. Roku 1436 usedl na valašský stolec jeho otec, nazývaný Vlad Dracul. Říká se, že svoje druhé jméno získal díky členství v tajném spolku draka nebo ďábla. Jeho synovi se podle tehdejších zvyků začalo říkat Dracula. V Rumunsku je však spíše znám pod jménem Vlad Tepeš, což znamená Vlad „Naražeč na kůl“. Metodu popravy tímto krutým způsobem si Vlad osvojil v tureckém zajetí. Tam jej společně s jeho bratrem otec poslal jako rukojmí, aby si získal přízeň tureckého sultána. Traduje se, že zde mladý vojvoda ztratil poslední zbytky lítosti a soucitu. Po svém návratu z Turecka usedl na valašský stolec a narážení na kůl zavedl jako univerzální trest prakticky za všechny zločiny i přestupky. Tímto krutým způsobem trestal zločince, podvodníky a samozřejmě také svoje odpůrce, zajatce a nepohodlné osoby. Říká se, že ve Valašsku tehdy bylo možné nechat u kašny zlatou číši, aby se z ní mohl každý napít. Prý se tehdy nenašel žádný nenechavec, který by se ji odvážil odnést.

Kromě krutého způsobu vládnutí se však Vlad Tepeš také proslavil slavným vítězstvím nad mnohonásobnou tureckou přesilou. Vypověděl poslušnost sultánovi a zaútočil na turecké posádky v povodí Dunaje. Sultán Mehmed II proti němu tehdy vytáhnul včele téměř 200 000 armády. Vlad Tepeš ho ve Valašsku přivítal taktikou spálené země. Turky čekaly vypálené vesnice zcela bez jídla a dalších zdrojů.  V noci 17. června 1462 navíc vpadl do tureckého ležení s lehkým jezdeckým oddílem a způsobil tam hotovou spoušť. Nepřipravení a spící Turci tehdy utrpěli těžké ztráty a zcela jistě to také zásadně oslabilo jejich sebevědomí. Když potom táhli směrem k městu Targoviště, připravil jim Vlad navíc hrůzostrašné divadlo. Podél cesty nechal napíchnout na kůl 20 000 obětí hlavně z řad zajatců a vytvořil tak pruh široký 3km a dlouhý 1km. Pod tíhou těchto událostí demoralizovaní Turci raději zaveleli k ústupu. Valašsko bylo zachráněno. Jestli však byl Vlad Tepeš běs nebo národní hrdina, ponechám na vašem vlastním úsudku.

Vraťme se však k původní otázce. Pil Dracula krev nebo víno?

Za vlády Vlada Tepeše tekla nepochybně lidská krev proudem a lidský život neměl pro valašského vojvodu valnou hodnotu. O tom, že by však pil krev, historické prameny mlčí. Daleko pravděpodobnější je, že pil víno. Na valašském dvoře se pořádaly různorodé oslavy a slavnosti, na kterých víno určitě nechybělo. Valaško se svými karpatskými svahy spadajícími k jihu do Dunajské nížiny, představovalo a stále  představuje ideální oblast pro pěstování vína. Navíc Vlad udržoval spojenectví se sousedním Moldavskem, kde pěstování vinné révy zažívalo ve 14. a 15. století obrovský rozvoj. Jaké odrůdy však byly tehdy dostupné? Nepochybně to byly Tamaioasa Romanesca nebo Babeasca Neagra, které svým původem sahají mnohem dál do minulosti, než jen do doby hrůzovlády Vlada Draculy. Také Fetasca Alba byla již tehdy velmi rozšířená. Ve středověku nebylo zvykem převařovat vodu. Lidé, kteří si to mohli dovolit, proto pili raději víno, jež považovali za hygieničtější nápoj. Případně popíjeli víno ředěné vodou.

Vlad Tepeš Dracula měl určitě velkou zálibu v krvi a utrpení druhých. Své číše ale zcela určitě plnil nápojem získaným z révy vinné tehdy pěstovaných lokálních odrůd a ne z těl svých obětí.

Ostatně je otázkou, zda tehdejší dobu bylo vůbec možné přežít „za střízliva“.